joomla template

Český národní tým se na World Team Cup 2005 v holandském Groningenu vrátil do elitní světové osmičky.

World Team Cup 2005, Groningen, Holandsko
Český národní tým se v Groningenu vrátil do elitní světové osmičky

V druhé polovině června, čekal na vozíčkářský tenisový reprezentační tým velice těžký úkol. V holandském Groningenu se pokusili o návrat mezi světovou elitu na mistrovství světa družstev - World Team Cup 2006, což se naposledy podařilo v roce 2003 v Polsku. Tam překvapili celý tenisový vozíčkářský svět a získali skvělé čtvrté místo. V loňském roce se čeští hráči umístili na Novém Zélandu až na jedenáctém místě, takže návrat mezi osmičku nejlepších týmů světa byl letos hlavním cílem. Systém mistrovství je obdobný jako v Davisově poháru, s tím rozdílem, že družstva svádí každoročně boj o umístění během jednoho týdne ve dvou dvouhrách a jedné čtyřhře. Od loňského roku byla mužská kategorie rozdělena na dvě Světové skupiny, přičemž ve Světové skupině 1 (WG 1) má nárok hrát prvních šestnáct států světa (podle umístění v předchozím roce) a ve Světové skupině 2 (WG 2) další šestnáctka. Po skončení bojů zůstává prvních dvanáct států přímo ve Světové skupině 1, třináctý a čtrnáctý stát musí bojovat o udržení s třetím a čtvrtým ze Světové skupiny 2 a patnáctý i šestnáctý tým jsou nahrazeny vítězem a druhým ze Světové skupiny 2. Mistrovský turnaj je tak vždy dramatickým vrcholem sezóny a účastní se ho kompletní tenisová špička. České družstvo se této významné události účastnilo pojedenácté v řadě.

O návrat mezi světovou elitu se v Holandsku pokusilo a zároveň i zasloužilo trio nejlepších českých hráčů - Miroslav Brychta, Michal Stefanu a premiérově i Michal Kubát z Prahy, a to pod vedením nehrajícího kapitána a reprezentačního trenéra Jakuba Vurma z Brna.

Slavnostní losování v předvečer turnaje nebylo českým barvám milosrdné, neboť v prvním kole narazil národní tým na třetí nasazené USA. Právě výsledek úvodního zápasu měl rozhodnout o úspěchu či neúspěchu, protože pouze vítěz měl zajištěno umístění v první osmičce WG1. Naštěstí se v týmu soupeřů objevily personální potíže a proto na pozici dvojky nasadil americký kouč mladičkého Jeffa Salea a proti Brychtovi (8. na rankingu IWTA) se postavila jednička družstva Derek Bolton (10. hráč světa). Jeff Sale neměl v prvním zápase proti Michalovi Stefanu (38.) žádnou šanci a prohrál 0/6, 1/6. Zápas jedniček byl však o poznání dramatičtější. Miroslav Brychta nastoupil s motivací, kterou mu vlilo do žil čerstvé umístění osmého hráče světového žebříčku a bylo to znát hned od prvních míčů. Dereka Boltona nenechal rozehrát a úvodní sadu získal 6/2. Potom se však projevily první (a zdaleka ne poslední) problémy s kvalitou antuky, což se zřejmě ovlivnilo výsledek druhého setu. Bolton ho získal 7/5 a drama vrcholilo. Ve třetí sadě se naštěstí Brychta vyrovnal s obtížemi jízdy na měkké antuce lépe než Bolton a tak pokračoval "tenisový koncert" pod taktovkou českého "dirigenta". Miroslav Brychta zvítězil 6/2, 5/7 6/3 a celý tým tak měl důvod k radosti. Závěrečnou čtyřhru totiž direktoriát turnaje u rozhodnutých zápasů zrušil kvůli zahajovacímu ceremoniálu, takže radost z postupu do elitní osmičky vybuchla hned po Brychtově vítězství.

O malý zázrak - postup do semifinále - se čeští hráči pokusily v zápase s Austrálií. Ta však byla nad jejich síly. Stefanu prohrál s Anthony Bonaccursem (21.) 4/6, 4/6 a ani Brychta si neporadil se světovou jedničkou, když prohrál s Davidem Hallem 5/7, 1/6. David Hall a Ben Weekes (22.) zvítězili i ve čtyřhře proti páru Brychta - Stefanu 6/3, 6/4.

Smolný zápas přišel následný den se Švédskem, neboť právě výhra nad skandinávskými tenisty by zaručila konečné umístění do šestého místa. To se bohužel nepodařilo. Stefanu podlehl ve třech setech Niclasu Larssonovi (31.) 5/7, 6/4, 2/6 a Brychta stejným poměrem setů prohrál s Peterem Wikströmem (11.) 7/6(3), 1/6, 1/6. Závěrečná čtyřhra už byla formalitou a i v ní se radoval švédský pár. Stefan Olsson (46.) a Martin Kallberg (146.) přehráli Kubáta (98.) se Stefanu 6/4, 6/0 a odsoudili český tým k boji o sedmou příčku.

Ten se odehrál hned následný den a naším soupeřem byla Velká Británie. První dvouhru absolvoval Michal Stefanu překvapivě proti britské trojce Paulu Simmonsovi (91.) a na výsledku to bylo znát. Stefanu hladce zvítězil 6/2, 6/3 a kdyby Brychta přehrál Jayanta Mistryho (14.) mohlo být rozhodnuto. To se mu však nezdařilo. Mistry překvapil Brychtu přesností úderů i kvalitní jízdou a zvítězil ve dvou setech 6/2, 7/5, takže poprvé rozhodovala čtyřhra. Do ní už nasadil britský trenér k Mistrymu dvojku týmu Jamese Robinsona (35.), ale v konfrontaci se sehraným párem Brychta - Stefanu to na úspěch nestačilo. Naši nejlepší deblisté hráli s velikým přehledem a klidem, díky čemuž se mohli radovat z výhry 6/3, 6/4 a konečného sedmého místa ve Světové skupině 1.

Tento výsledek je po čtvrtém místě ze Sopot (2003) a šestém z Nottinghamu (1997) historicky třetím nejlepším umístěním českého tenisu na vozíku na turnajích World Team Cup.

Pro úplnost dodejme, že v domácím prostředí se mistry světa stali Holanďané, druzí byli Japonci a třetí Francie.